|
|
A Critical Review of Literature Discussing Gender Correctness in the English and Czech Languages
ŠTORCOVÁ, Anna
Tato práce se zabývá komplexním zkoumáním genderové korektnosti v anglické a české lingvistické literatuře, přičemž analyzuje a porovnává pohledy jednotlivých publikací. Na základě proniknutí do hlavních témat a relevantních otázek souvisejících s tímto tématem studie představuje nejen různorodou škálu perspektiv přítomných v odborných pracích, ale také roli genderové korektnosti na rovnost v jazyce. Práce vymezuje klíčové pojmy genderové korektnosti a její význam pro moderní společnost. Po srovnání perspektiv různých publikací představuje kritický pohled na současný stav literatury o genderové korektnosti. Představuje tak nejen současný pohled na genderovou korektnost, ale také její omezení a rezervy. Přináší také možné podněty pro budoucí práci na toto téma. Celkově tak poskytuje dobrý vhled do diskurzu genderové korektnosti.
|
|
|
Tvorba a užití činitelských podstatných jmen ženského rodu v současné češtině a polštině
Plasová, Anna ; Rusin Dybalska, Renata (vedoucí práce) ; Benešová, Michala (oponent)
Tato práce se zaměřuje na problematiku tvoření a užívání činitelských podstatných jmen ženského rodu v současné polštině s přihlédnutím k analogickému jevu v češtině. Teoretická část práce popisuje formu a způsob derivace ženských tvarů činitelských substantiv a následně rozebírá jejich sociální rozměr (opozice mužského a ženského gramatického rodu, různé pohledy na asymetrii v jejich užívání). V současné polštině jsou patrné dva protichůdné trendy - jeden derivaci blokuje a tabuizuje, druhý ji naopak prosazuje a propaguje. Obecně jsou feminina běžně používána pro názvy povolání s nižší společenskou prestiží, oproti tomu u povolání a titulů vnímaných jako prestižní je přechylování řídké a mimo feministické kruhy zpravidla vnímané jako nepřirozené, nevhodné či dokonce depreciativní. Dále existuje řada substantiv, u nichž dochází k derivaci jen v některých případech. Tato situace je hodnocena jako velmi odlišná od češtiny, v níž je naopak přechylování běžné a obvykle nepříznakové. Praktická část obsahuje výzkum provedených na korpusu textů z polského deníku Gazeta Wyborcza z roku 2006, v němž bylo vyhledáno 18 vybraných problematických činitelských substantiv ženského rodu. Jednotlivé výskyty byly popsány se zřetelem na kontext a četnost. Získaná data se porovnávají s příslušnými hesly ve dvou...
|
|
|
Generické maskulinum v pedagogické komunikaci
Kryspinová, Barbora ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Rendl, Miroslav (oponent)
NÁZEV: Generické maskulinum v pedagogické komunikaci ABSTRAKT: Práce se zabývá problematikou užívání generického maskulina v pedagogické komunikaci. Užívání podstatných jmen rodu mužského pro souhrnné označení smíšené skupiny lidí je jedním z nejvíce akcentovaných jevů při genderově orientované kritice jazyka. Teoretická část práce pojednává obecně téma významu jazyka pro kognitivní vývoj jedince, představuje zásady genderově citlivého vyjadřování a objasňuje jejich význam. Empirická část práce se opírá o kvalitativní výzkum v rámci vybrané střední školy, jehož cílem bylo ověřit vliv jazykového označení ve formě generického maskulina na mentální reprezentaci reality. Hlavní technikou sběru dat bylo dotazníkové šetření inspirované psycholingvistickými asociačními experimenty. Informace o postojích a názorech studujících k předmětu výzkumu byly zjišťovány v rámci skupinových diskusí. Z výsledků výzkumu vyplývá, že generické maskulinum bylo dotazovanými významně častěji spojováno s mentální reprezentací muže, než aby bylo vnímáno jako rodově ‚bezpříznakové'. Výzkumná zjištění jsou tedy v souladu s některými tezemi genderové lingvistiky.
|
|
|
K problematice genderu ve vztahu ke škole
MĚRTLOVÁ, Tereza
Tématem bakalářské práce je gender a genderové aspekty školství. Práce je rozdělena do dvou částí. První část se věnuje teoretickému rozboru pojmu gender a s ním spojenými kapitolami. Seznámí nás s genderovou problematikou, feminis-mem, genderovou rolí či genderovým stereotypem. Věnuje se také genderu a ja-zyku včetně vztahu genderu ke škole. K první části práce také náleží kapitola učivo a učebnice, jež popisuje genderová kritéria korektní učebnice. Praktická část ob-sahuje posouzení genderové korektnosti čtyř rozdílných učebnic českého jazyka pro 2. stupeň základních škol, založené na teoretických poznatcích. Cílem bakalář-ské práce je seznámit se s genderovou problematikou a přiblížit význam gendero-vého aspektu pro školu.
|
|
|
Jazykový sexismus v současné španělštině
Hofmanová, Sabina ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Kratochvílová, Dana (oponent)
(česky) Jak napovídá samotný název, předmětem předkládané diplomové práce je jazykový sexismus v současné španělštině. Teoretická část nabízí kritický pohled na fenomén tzv. sexismu v jazyce a vymezuje pojmy jako jazykový sexismus, androcentrismus či zneviditelňování žen v jazyce. Poskytuje rovněž stručný nástin vývoje genderové lingvistiky s důrazem na španělsky mluvící země a nabízí přehled významných prací na dané téma. Práce se dále zabývá kontrastem mezi sexismem jazykovým a sexismem společenským a otázkou, zda jazyk může být sexistický, či zda se sexismu dopouštějí pouze mluvčí tím, jak jazyk užívají. Zvláštní pozornost je pak věnována problematice rodu v jazyce a jevům, které bývají v jazyce označovány jako sexistické, zejména generickému maskulinu. Praktická část práce je věnována především otázkám lexikálním: označování žen v profesích, které byly donedávna vyhrazeny mužům a úslovím a ustáleným slovním spojením, která mohou být ukázkami sexistického užívání jazyka, případně odrazem společenského sexismu v jazyce. Analyzována je i asymetrie ve zdvořilostním oslovování žen a mužů, nesprávné páry, zdánlivé duály a chybějící lexikální jednotky i nadávky a vulgarismy, které lze považovat za "sexistické". V případech, kdy je to relevantní, jsou závěry podpořeny statistickými údaji z jazykového...
|
|
|
Uplatnění generického maskulina v českém textu
Smithová, Simona ; Čmejrková, Světla (vedoucí práce) ; Chromý, Jan (oponent)
Cílem magisterské diplomové práce "Uplatnění generického maskulina v českém textu" je poukázat k některým aspektům českého generického maskulina a konceptu genderové korektnosti. Teoretická část shrnuje historické pozadí vzniku pojmu gender a všímá si teorie reference. Výzkumná část prostřednictvím analýzy publicistických textů zjišťuje, jaký je vztah mezi gramatickým rodem výrazu označujícího osobu či skupinu osob a jeho referencí. Součástí diplomové práce je také dotazníkové šetření ukazující postoje skupiny českých rodilých mluvčích k požadavku genderové korektnosti.
|
|
|
Tvorba a užití činitelských podstatných jmen ženského rodu v současné češtině a polštině
Plasová, Anna ; Rusin Dybalska, Renata (vedoucí práce) ; Benešová, Michala (oponent)
Tato práce se zaměřuje na problematiku tvoření a užívání činitelských podstatných jmen ženského rodu v současné polštině s přihlédnutím k analogickému jevu v češtině. Teoretická část práce popisuje formu a způsob derivace ženských tvarů činitelských substantiv a následně rozebírá jejich sociální rozměr (opozice mužského a ženského gramatického rodu, různé pohledy na asymetrii v jejich užívání). V současné polštině jsou patrné dva protichůdné trendy - jeden derivaci blokuje a tabuizuje, druhý ji naopak prosazuje a propaguje. Obecně jsou feminina běžně používána pro názvy povolání s nižší společenskou prestiží, oproti tomu u povolání a titulů vnímaných jako prestižní je přechylování řídké a mimo feministické kruhy zpravidla vnímané jako nepřirozené, nevhodné či dokonce depreciativní. Dále existuje řada substantiv, u nichž dochází k derivaci jen v některých případech. Tato situace je hodnocena jako velmi odlišná od češtiny, v níž je naopak přechylování běžné a obvykle nepříznakové. Praktická část obsahuje výzkum provedených na korpusu textů z polského deníku Gazeta Wyborcza z roku 2006, v němž bylo vyhledáno 18 vybraných problematických činitelských substantiv ženského rodu. Jednotlivé výskyty byly popsány se zřetelem na kontext a četnost. Získaná data se porovnávají s příslušnými hesly ve dvou...
|
|
|
Generické maskulinum v pedagogické komunikaci
Kryspinová, Barbora ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Rendl, Miroslav (oponent)
NÁZEV: Generické maskulinum v pedagogické komunikaci ABSTRAKT: Práce se zabývá problematikou užívání generického maskulina v pedagogické komunikaci. Užívání podstatných jmen rodu mužského pro souhrnné označení smíšené skupiny lidí je jedním z nejvíce akcentovaných jevů při genderově orientované kritice jazyka. Teoretická část práce pojednává obecně téma významu jazyka pro kognitivní vývoj jedince, představuje zásady genderově citlivého vyjadřování a objasňuje jejich význam. Empirická část práce se opírá o kvalitativní výzkum v rámci vybrané střední školy, jehož cílem bylo ověřit vliv jazykového označení ve formě generického maskulina na mentální reprezentaci reality. Hlavní technikou sběru dat bylo dotazníkové šetření inspirované psycholingvistickými asociačními experimenty. Informace o postojích a názorech studujících k předmětu výzkumu byly zjišťovány v rámci skupinových diskusí. Z výsledků výzkumu vyplývá, že generické maskulinum bylo dotazovanými významně častěji spojováno s mentální reprezentací muže, než aby bylo vnímáno jako rodově ‚bezpříznakové'. Výzkumná zjištění jsou tedy v souladu s některými tezemi genderové lingvistiky.
|
|
|
Gender a genderová lingvistika
ANDRASCHKOVÁ, Lenka
Tématem bakalářské práce je gender a genderová lingvistika. Práce je rozdělena do dvou částí. První část se věnuje teoretickému rozboru pojmu gender a s ním přímo související kapitoly jako jsou například: genderové stereotypy a role, genderová identita a socializace. Na konci generové části je přidána i kapitola věnující se feminismu, který popisuje vznik genderové ideje. K první části práce náleží také kapitola genderová lingvistika. Tato kapitola se věnuje nejen mluvenému projevu, ale také tomu psanému. V lingvistické části práce je mimo jiné věnována pozornost tématům, mezi něž mimo jiné patří: generické maskulinum, přechylování ženských příjmení, korektnost povolání nebo odraz ženy v literatuře. Druhá část práce obsahuje empirický výzkum výše zmíněných témat. Výzkum je zpracován kvantitativním šetřením pomocí anonymního dotazníku, jenž byl pokládán respondentům tří věkových kategorií. Výsledné poznatky šetření jsou řádně a přehledně zpracovány do grafů a tabulek.
|
host ::
RSS.